Strany

Hlavní síly ve městě bezesporu tvoří garda a různé nesourodé skupiny kriminálních živlů a žebráků, souhrnně označované jako lapkové. Co do počtu menší, ovšem s o to větším vlivem, jsou cechy a univerzita, které už ze starého kontinentu přicházejí jako vážení občané. Čím dál větší důležitost nabírají také organizace dvou náboženství. Nakonec je ve hře velké množství specifických jednotlivců, kterým říkáme hráčské postavy (HP). Je nutné je odlišit od CP, které jsou v podstatě organizátory a využívají různé epizodní role. Narozdíl od nich HP může být například věrozvěst, který přichází sám s nějakým skrytým účelem, strhává na svou stranu ovečky a pomocí nich realizuje různorodé záměry, od čistě sobeckých po skutečně široce ovlivňujících dění v celé hře.

Garda

Garda chrání pořádek ve městě a dohlíží na bezpečnost občanů. Pramenem toho, co dělá, jsou zákony. Garda podléhá správci města. Garda sídlí v gardovně, kde je také žalář pro provinilce.

Cílem gardy je ochránit město před lapky, kteří se soustavně snaží o ovládnutí města, a řešení rozmáhajících se problémů jako je obchod s drogami nebo hazard. Její prací jsou jak běžné obchůzky, tak i vyšetřování, pronásledování zločinců ve městě, výslechy, a v neposlední řadě boj, pokud se někdo rozhodne spravedlnosti postavit se zbraní v ruce.

K výkonu svého povolání mají všichni gardisté následující privilegia:
• Všichni gardisté mohou ve službě nosit u sebe jakoukoli zbraň a používat ji.
• Gardisté mohou při podezření na protizákonný čin zatknout jakéhokoli občana a držet ve vazbě 10 herních minut.
• Gardisté mohou požadovat po občanech prokázání, že je dodržováno právo (např. ukázat povolení na zbraň).
• Pokud kdokoli odmítá se podřídit pokynům gardistů za účelem dodržování práva, mohou gardisté použít všech prostředků včetně síly k zadržení osoby.

Lapkové

Jako lapkové jsou souhrnně označovány všechny kriminální živly města, i když se jedná o dost nesourodou společnost. Zdaleka nejde už jen o žebráky (ale najdou se tu také), naopak zdá se, že zločin se šíří mezi výš postavené měšťany a dokonce u některých má vážnost podobnou gardě. Garda se tomu samozřejmě snaží učinit přítrž a vypátrat bosse podsvětí. Ovšem bez důležitých svědků by pro ni bylo cokoli jim dokázat velmi obtížné.

Lapkové jsou z herního hlediska normální občané, tudíž i když může mít garda podezření na nekalou činnost, nemůže bezdůvodně zatýkat a rozhodně to taky nebude dělat. Sami lapkové se dělí na několik frakcí (gangů, klanů, gild atd...), které soupeří i tvrdě mezi sebou. Pravidlová loajalita tedy platí jen v rámci těchto klanů (prásknout činnost znepřáteleného klanu není problém, a pokud protivník nedokáže svoje akce utajit, taky se to děje).

Pokud je lapka členem klanu, jeho hlavním cílem je plnit požadavky svého bosse. Jako člen takového klanu může být i požádán o službu. Toto musí probrat se svým bossem, který mu může vyhovět a poslat někoho na pomoc. Pokud by vyrazil na vlastní pěst, vystavuje se nebezpečí, že šéfovi se to zamlouvat nebude, což v podsvětí nikdy není příjemná vidina.

Lapkové mimo klany nemají lehké živobytí, jejich hlavní náplní a cílem je ale organizovat vloupačky případně shánět věci, které si od nich objednávají majetní občané. Snaží se tak získat co největší bohatství a za to nakoupit pokud možno co nejvíc lektvarů, vylepšení a podobně, aby měli alespoň některé výhody oproti velkým klanům, zvlášť kdyby si to s nimi z nějakého důvodu rozházeli.

Být lapkou přináší velkou míru riskování, která se ale vyplácí velkým jměním. Plížení se stíny, klamání stráží, okrádání boháčů ale i odvážné vloupačky na střežená místa, to je řemeslo lapky.

Církve

Arabská církev i církev Ordova soupeří o víru obyvatel města. Obě mají vlastní svatostánky a nezanedbatelnou základnu věřících. Teprve nadcházející události ukáží, jestli se jejich soupeření vyhrotí, nebo naopak nastane nějaká dohoda, při které budou společně bojovat proti hrozbám útočícím na duše obyvatel města.

Je velká pravděpodobnost, že církve přijedou již jako celky, proto se za ně prosím nepřihlašujte, než jejich velitelé na fóru nezveřejní, kolik dalších postav mohou přijmout.

Cech lékařský

Lékaři chrání zdraví a životy občanů. Lékařský cech je jednak nejlepší v léčení zranění a ve svém cechovním domě dokáže dokonce přivést zpět k životu člověka v agonii, jednak bojuje proti zákeřným nemocem, které se městem šíří. Nejednou se dokonce stane, že po dohodě se správcem musí vyhlásit karanténu, při které garda neprodyšně uzavře nějakou část města.

Jejich boj leží pak i v ulicích a nutí je ke složité taktice a těžkým rozhodnutím. O nic jednodušší však není jejich role přímo v cechu, kdy musí správně určit nemoci, kterými nemocní trpí, aby se je pak mohli pokusit vyléčit. Každý lékař, který samostatně vykonává svoje povolání, musí skládat lékařskou přísahu. Je to velmi slavnostní událost a završení mnoha let studia. Lékaři vyrábějí a používají svěcené plátno, které je chrání proti nemocem.

Cech kovářský

Cech sdružuje všechny řemeslníky, kteří mají co dočinění se zpracováním kovů. Od zámečníků, zpracovávajících drobné a přesné součástky, až po ty vyrábějící zvony. Cech vyrábí samozřejmě i zbraně, některé dokonce magické. Jejich hlavních činností je několik. Zejména prodej a servis vyrobených zbraní, výroba samotná, výroba a oprava zámků, ale i řízení dolu, aby dosáhli co nejlepší těžby. Výrazně spolupracují s alchymisty, s jejichž pomocí vyrábějí upravené zbraně.

Cech alchymistický

Cech alchymistický, přes svůj název, nemá s magií nic moc společného. Alchymisté se zabývají systematickým studiem látek a jejich chování, což čas od času přinese výsledek v podobě nějakého objevu. Nejvýznamnějšími objevy jsou lektvary pro cech lékařský, ohňový plyn (který umějí stáčet a je použit třeba v osvětlení) nebo posilující lektvary pro gardu a jiné. Čas tráví pátráním po nalezištích a získáváním surovin, výrobou a vývojem lektvarů, ale i spoluprací s lékaři a kováři.

Univerzita

Tento poněkud přehnaný název má organizace založená několika učenci starého kontinentu, kteří sem přijeli bádat. Jednak tu není výzkum omezován nařízeními, jednak skrývá okolí mnoho tajemství a potenciálních objevů. V čele univerzity stojí rektor, specifické funkce zastávají jeho podřízení. Jako studenti většinou působí běžní měšťané, kteří si doplňují znalosti tam či jinde. Hlavní činností univerzity je výzkum, jednak za vlastními cíli, jednak na zakázku (a zakázek je nemálo), což neznamená jen sezení v cechu, ale naopak časté výpravy do neprozkoumaných či nebezpečných částí (samozřejmě většinou s najatým doprovodem). Krom výzkumu také vyučují občany (za to inkasují slušné peníze) a také jsou výrazným poradním hlasem ostatním institucím a vyšší hodnostáři diskutují s cechy nebo církvemi nad událostmi, které se ve městě dějí.

Bezejmenní

Pár měsíců po příjezdu prvních lodí přišli odněkud z hlubokého vnitrozemí neznámí podivíni, pro které až dodnes neexistuje jiný název než "Bezejmenní". První z nich přišel za starostou, a oznámil mu, že pro své druhy ohraničuje část města, která bude dál patřit jim. To byl jeden z mála případů, kdy vůbec se zbytkem obyvatel promluvili. Starosta samozřejmě odporoval, a když Bezejmenný jeho námitky ignoroval, zavolal ihned gardu. Bezejmenný jen mávl rukou, a gardisté padli k zemi. Jednoho z nich lékaři zachránili, ale druhý při incidentu zemřel. Od toho okamžiku se nikdo neodvážil vkročit do zakázané čtvrti, jak se rychle začalo říkat, a jediní dva lapkové, kteří to prý zkusili, už se nevrátili zpět.

Bezejmenní nosí bílé masky, podobné však nikdo nedokáže vyrobit. Poznávají se podle nich, a pokud v zakázané čtvrti zahlédnou někoho bez masky, je jeho osud zpečetěn.

Informátoři

Zvláštní strana, tolerovaná, a vlastně i nutná všem ostatním, jsou informátoři. Na pár místech ve městě se potulují na první pohled nepříliš zajímavě vypadající chlapíci, kteří udělali živobytí na tom, že pozorně naslouchají městu. Jejich znalosti sahají často dál, než dohlédne jakýkoli detektiv gardy, ale dozvědět se cokoli je tvrdý obchod.

Obchod s nimi probíhá jednoduše. Člověk přijde, řekne jméno, místo, název předmětu, nebo prostě požádá o informace, kde se zrovna něco má dít, a dalo by se na tom vydělat. Informátor mu řekne, jestli k tomu něco ví, a případně na kolik si toho cení. Člověk tedy může zaplatit, pak se dozví co chce, a nebo zkusit štěstí u dalšího z informátorů.

Ve hře se potulují i různé další informace (jsou to papírky, které jsou např. informace o mrtvolách u mrtvol, osobní korespondence v nějakém domě, označená jako informace atd...). Takový papírek může hráč informátorovi přinést, ukázat, a ten mu pak nabídne sumu. Opět platí - ber, nebo zkus štěstí jinde. Informátor si samozřejmě informaci nemůže vzít a prodávat dál, pokud obchod neproběhne (přesto že ji viděl).

HP a frakce "na divokou kartu"

Ve hře se pohybuje víc lidí s vlastními cíli. Pár z nich je předem daných a mají organizátory předpřipravený složitý děj (z pochopitelných důvodů není možné napsat co jsou zač). Ty ale nejsou tak zajímavé pro hráče, jako vlastní HP. V rámci příprav děje můžeme obsloužit určitý počet specifických postav a připravit na základě jejich přání zápletky a herní náplň. Chcete hrát syna milionáře, kterého vydědili, ale on za tím vidí podvod a chce se na vlastní pěst dopátrat pravdy? Chcete najít ztracený artefakt, o kterém máte vodítka, že by se měl v okolí nacházet? No problemo. Stačí dostatečně dobře napsat pozadí postavy a několik hlavních cílů, a pokud vše projde, organizátoři vám přichystají děj, zapojí vaše úmysly a snažení do zbytku příběhu, což samozřejmě zlepší a obohatí hru všem ostatním. Takové postavě se pak říká HP. Ruku v ruce s tím jde ale i odpovědnost: Je potřeba si uvědomit, že HP nemá žádného šéfa, který ho zásobuje úkoly. Musí hrát aktivně a snažit se plnit svoje cíle. Pokud například sedne do hospody, a bude tam čekat na to, až se někdo omylem zmíní o tom, že hledaný předmět viděl tam a tam, pravděpodobně prosedí v hospodě celou hru a nedočká se. HP je potřeba přihlašovat z dostatečným předstihem, aby byl čas pro ni hru připravit, počítejte s tím, že registrace pro ně se uzavře pravděpodobně cca 14 dní před hrou.

Podobným způsobem je možné tvořit i malé frakce, a taky sem spadají frakce, které by mohly být, ale také být nemusí, a zatím nejsou pevně nalinkované. Jako příklad dejme třeba skupinku pojišťováků, kteří zapáleně popisují svou nabídku každému na potkání (a ne tak nelogicky, zranění se ve hře objeví často a člověk ne vždy musí mít na platbu lékařům), může to být skupina uctívačů přírodních bohů, kteří sabotují co můžou (protože to není v souladu s přírodou) a podobné. V minulosti takto například vznikly církve, nebo skupinka bláznů, kterou někteří z vás potkali na Betatestu. Opět platí, že při velkém zájmu, dobře zpracovaném příběhu skupiny a nápadech, ze kterých organizátoři můžou vyjít v tvorbě děje, rádi několik takových skupin přijmeme.